čočovice f. (čočovice, ččovica, čočovica, čočov’ica, čačovica, čečovica, čečov’ica, čučovica, šošovica)
1 zejm. vm, slez bot. čočka kuchyňská (Lens culinaris) nebo její semeno: čočovice Strakonice ST; šošovica Lanžhot BV; čečovica Velká nad Veličkou HO; čečov’ica Valašsko; čačovica Starý Jičín NJ; ▲ išé Maceg do Maacek čučovicu máťit Mistřice UH – část písně 2 druh pokrmu a čočková polévka: ččovica Vanovice BK; čečovica Blatnička HO; čočov’ica Zlín ZL, Valašsko; ▲ umřel žit pot palicú, sňedl nám tam čočovicu, budeme mu zvóňit, starú babu hóňid okolo trdla, až baba prdla! Uherskohradišťsko – říkadlo b čočka nakyselo: čočovice Lípa nad Orlicí RK; čočov’ica z vajcem Lhota u Vsetína VS
→  čočovička f. (čočovička, čočov’ička) 1 expr. dem. k 1: čočov’ička Vsetínsko 2 expr. dem. k 2b: čočovička Poděbrady NB (Přední Lhota); čočov’ička Vsetínsko
PSJČ; SSJČ; ČJA 1, 97 (čočka); ČJA 5, 82 (čočka)
Ko