čochta m., f. (čochta)
1 expr. kdo kulhá, popř. jde kolébavě, pomalu: čochta Vlašim BN, Čáslav KH, Mysletín PE 2 expr. kdo planě, zbytečně mluví: von už bil ouplnej čochta Velký Bor KT; čochta Rychnov nad Kněžnou RK ║ jen čochta f. 3 expr. končetina, noha: čochta Český Brod KO 4 zejm. čes expr. stará, opotřebovaná obuv: to sou mí, ti čochti Nové Město nad Metují NA; čochta Roudnice nad Labem LT, Velký Bor KT; čochti Zlonice KL, Pacov PE; čocht Bohuslavice SU
→  čochtička f. (čochťička) expr. dem. k 4: čochťička Velký Bor KT   čochtinka f. (čochťinka) expr. dem. k 1: já jí znal, to bejvala taková čochťinka Velký Bor KT
Kl