SNČJ
čap II interj. (čap, čáp)
1 napodobuje zvuk kroků: dicki choďil samá ruka, samá noha, po fabrice čáp, čáp Jilemnice SM; a un čap čap f tym blače Štítina OP; jag it přet chvilu, čap čap zas Pustá Polom OP; čap a čap do vody Halenkov VS; ▲ čáp čáp po roli, gdo t kráv podoji Senice na Hané OL – část říkadla 2 zejm. mor napodobuje zvuk při pádu, poklesnutí: čáb dołu z lešeňá Blatnička HO; čáp s fúri Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; ▲ koło se nám połámało, uďełało čáp Kelečsko – část říkadla; koło se nam połamało, hroznej škody naďełało, uďełało čap Frenštátsko 3 označuje dřepnutí: čáp Kostelany nad Moravou UH 4 označuje rychlé chycení, uchopení: von voknem, ale chlapsí za ňim a hnet f sadu u hradbi čab ho! Chodsko; drak ráno, jak sa protahováł, tam viďéł tu krávu a hneť čap po ňí Nedašov ZL 5 vyjadřuje volání na slepici, aby se přikrčila: čap čap čaplenka Jevíčko SY 6 část popěvku při hře nebo říkadla: čapulinky čap Studénka NJ; ďeťi spivaju při hře čapulenka čap Frenštátsko; ▲ čap čap čapuški, pojedeme na hruški Blatnička HO; čap čap čapušky, pojedeme na hrušky Luhačovicko
Či