SNČJ
čtverec m. (čtverec, štverec, štferec)
tvar rovnostranného pravoúhlého čtyřúhelníku; co má takový tvar: von byl ch prochtřetku takovej velikej štverec vistřiženej Držkov JN; čtverec je místo, gde se stavjejí kuželki Rožďalovice NB; kartoun červenej se štvercema Stráž DO; pjekňe si to na řbitovje hupravili, kvitka dali do štverco Nové Syrovice TR; já sem tam viďél celé štverec jeteln Cholina OL; to bíl takové štverec uďelané Starovičky BV; hážeme s ňím tak, abi se uďełáł pjeknej štverec Kobylí BV; dno se džela štferec, gdešto naše koše mače kulate dno Studénka NJ
→ dem. čtvereček v. t.
PSJČ; SSJČ; SPJMS (ČTVEREC); SPJMS (ČTVEREČEK)
Či