čumák II m. (čumák)
1 expr. čes zvědavec; zevloun: vo svarbje se čumákúm házej koláče na chmatačku Libuň JC (Libunec); toť se ví, čumáku tadi bilo aš vod Zeleniho ouvoza Kokořín ME (Truskavna); čumák stojí na čumenďe Mrákov DO; čumák Jilemnice SM, Sušice KT; čumáci Staňkov DO 2 expr. kdo dlouho do noci bdí: čumák Vysoké Mýto UO 3 expr. lenoch, povaleč: je to takovej čumák Benešov nad Černou CK (Děkanské Skaliny); čumák Lípa nad Orlicí RK 4 zvědavé pozorování, okounění, zprav. na svatbě: vo svadbje choďili ďeťi na čumák Plzeň PM
Kl