čtverý num. (čtverej, čtverij, štverí, štverej, štveré)
část. čes, mor druhová; vyjadřuje počet 4 druhů nebo 4 jednotlivin: trojí nebo štvero jídlo bylo Poniklá SM; šláhnu pro brejle, to sé tam brejle štveri! Jestřabí v Krkonoších SM; každá mňeła štveri rukáfce a tí kordule, pjet šest kordulí a zásťer Starovičky BV; gdyby mňeła aj štvery ruky, ešče by nestačiła Brumov-Bylnice ZL; mjeli štverej štof, ale žádnej se mi nehoďił Kelečsko; ze štvery uš sú kňíšky do kosteła Lidečko VS; čtveri Křivoklát RA; čtvero Chodsko; štvero Boskovicko; ▲ pod vokni má štvero ďeťí Chodsko – část písně
● žencká je to hubatá, mele na čtvero složeňi Benecko SM – velmi výmluvná
PSJČ; SSJČ; SPJMS (ČTVERÝ)
Či