cítět se nedok. (ciťeť se), cítit se nedok. (cíťit se, ciťit se, cejťit se, cíťit sa, cejťiť se)
1 bez rozumové činnosti poznávat, uvědomovat si svůj tělesný nebo duševní stav: cejťí se zdravej Rožďalovice NB; cejťil se slabej Nové Město nad Metují NA; necejťil se ve sví kúži Nemyslovice MB; necíťíš-li se ešťe dozd zdráf, nenuj ce do toho, seč je ťešká práce Chodsko; jak se cíťí? Černovice PE; necejťím se dobře Sněžné RK (Krátká); jak se ciťiš? Lipová PV (Hrochov); uš sa cíťí Mistřice UH – cítí se dospělá 2 být sebevědomý, troufalý: necejťí se Karlovice SM (Svatoňovice); ten se cejťí, takovej hazart! Náchodsko; ten se cejťí Hostivice PZ, Poděbrady NB (Přední Lhota); ten se ciťi Prostějov PV; cejťit se Jičín JC 3 ovládat se: f tu chvílu se aňi necejťil Kelečsko; uš sem se neciťeła a dała sem mu paru pohłafkuf Frenštát pod Radhoštěm NJ; necejťiť se Karlovice SM (Svatoňovice) 4 (o ženě) být těhotná: cíťím sa Mistřice UH
● gdo sa cíťí, ten sa fťípí Mistřice UH – kdo je chytrý, ten to pochopí
→  cítívat se nedok. (ciťivat se) nás. k 1: Pepin si s čerta ňic neďelal, ňihdá se ho nebával, ba ciťival se př ňem jag doma Výšovice PV
PSJČ; SSJČ
Př