četiní n. (čeťiňí, četyňí, četyňi)
část jehličnatého stromu a větve, zprav. ulámané, chvojí: četyňí Valašsko; četyňi Frenštátsko; ▲ ja pujdu do haja, haja zeleneho, a nałamu sobje čeťiňa drobneho Trojanovice NJ – část písně b jehličí: četyňi Ostravsko, Frýdecko-Místecko
ČJA 2, 72 (spadané suché jehličí, zelené jehličí)
Ir