cangl II m. (cangl), cangle f. (cangla, cángla)
1 ozdobný oblouček, příp. zoubek na látce, obuvi apod.; krajka, stuha: aji uhaklovaní bílí cangle g obršlákom zme f tem barvili. Mám podnes ti rukáfce f truhli skovaní Kobylí BV; cangl Lanžhot BV; cángle Břeclav BV; cangla Břeclav BV (Ladná) 2 krční lalok, příp. osrstěný výrůstek u zvířat: m zme taki mival takovó strakató koz s canglama pod bradó Přemyslovice PV
→  canglíček m. (canglíček) dem. k 1: canglíček Lanžhot BV
Go

cangl I m. (cangl)
◘ kovář. druh kleští: cipant cangl Humpolec PE
Go