SNČJ
čábřit nedok. (čábřit, čábřiť)
1 bezúčelně chodit, bloumat: co že tu tak kolem čábříš? Radčice JN; depa čábříš? Domažlice DO; depa to ďíťe asi zase čábří? Přeštice PM (Žerovice) 2 dělat dlouhé kroky, pospíchat: ten ťe čábřil, diš slišel, že Jirka přišel Domažlice DO; ▲ čábřím pro hítrňice do vesňice Chodsko – část písně 3 bdít, ponocovat: čábřit Raná CR