čibuk m. (čibuk, číbuk, čybuk, čibok, číbunk), čibuko n. (čibuko)
1 čes, mor druh dýmky, lulka: ďedo, bafáte? – I ju, mám nowej čibuk, tag ho prubuju Radčice JN; láterňík má čibuk Volduchy RO; čibok mivl zaplené Jezeřany-Maršovice ZN (Jezeřany); gde máš ten čibuk, Franck? Cholina OL; poká s čibuka a ščóři se meze zobe Věrovany OL; gdyž v hospoďe hrávali chłapi karty, toš sy zapálili čybuk Lhota u Vsetína VS; čibuk Lípa nad Orlicí RK, Roudnice nad Labem LT, Kostelany nad Moravou UH; číbuk Vranov BN (Bezděkov), Přeštice PM, Chýnov TA; číbunk Velký Bor KT; čybuk Studénka NJ 2 květenství orobince, tvarem připomínající doutník: jako ďecka zme choďívali na čibuki Hluk UH; čibuk Plzeňsko, Moravský Beroun BR, Zlínsko; čibuko Jihlava JI
PSJČ; SSJČ
Ir