SNČJ
benešek m. (benešek, benéšek)
1 zjevení působící strach, strašidlo: benéšeg býváł Na Korápku Liptál VS; jesy sa budež večer túłať, toš ťa chytne benéšeg z hłavú pot pažú Lhota u Vsetína VS 2 lívanec: pocukrovali zme benešky Kelečsko
Hb