čagarovat I nedok. (čagarovať, čagarovac’, čagarovač)
1 expr. zbytečně, hloupě mluvit, žvanit: čagarovať Valašsko, Příbor NJ, Frenštátsko; čagarovač Studénka NJ; čagarovac’ Frýdecko-Místecko 2 expr. klevetit, pomlouvat: co tam zase čagarujeťe? Frýdlant nad Ostravicí FM; čagarovať Valašsko; čagarovač Studénka NJ; čagarovac’ Frýdecko-Místecko
Kn