čičík m. (čičík, čičik, čyčýk)
1 expr. kočka nebo její mládě, kotě: na Vopci maj dva novi čičikove Loužnice JN; voteř, čičig de taki domu Horní Branná SM; depak je ten náš čičik? Kladno KL; náš čyčýk m’éł z deset pijákú Lhota u Vsetína VS; čičik Karlovice SM (Svatoňovice), Blatnička HO 2 kožešinová pokrývka hlavy: čičík Žinkovy PM 3 expr. zvědavec: čičik Stará Paka JC (Brdo) 4 expr. chytrák: kam bi sez hrabal na starího Žejdlu! To je starej čičik! Toho jen tak newoblafneš! Radčice JN; kouká vošuliď gdekoho, to je pjeknej čičik! Držkov JN
● takowej mrňous a uš kouká po šem jako čičik Radčice JN – bystře; svíťila vočma jak čičik spod jarmari Benecko SM – dívala se pozorně, slídivě, nic jí neuniklo
→  čičíček m. (čičiček) expr. dem. k 1: čičiček Karlovice SM (Svatoňovice)   čičínek m. (čičínek, čičinek) expr. dem. k 1: chceš si hajcnouť čičinka? Držkov JN; čičínek Karlovice SM (Svatoňovice)
PSJČ
Ir