čička I f. (čička, čyčka, cicka)
1 expr. kočka nebo její mládě, kotě: chceš si hajcnouť čičku? Loužnice JN; čička přišla Nymburk NB; małe čyčk’i juš s’lezły naduł Baborów POLSKO; čička Litovel OL, Ždánice HO, Frýdek-Místek FM; čyčka Vsetínsko; ▲ sedzí cicka na kraj peci Starý Hrozenkov UH – část písně 2 expr. ženské přirození: skovej si tu čičku! Zásada JN
● bil bi si zal ďeku, mňela nahatou čičku Benecko SM (Horní Štěpanice) – byla chudá
SSJČ
Ir