čertice f. (čerťice, čerťica)
1 expr. zlá žena: s takovou čerťicej se vožeňil, jen abi nelitoval Loužnice JN; to je panečk čerťica Konice PV 2 expr. děvče z evangelické rodiny: čerťice Podkrkonoší
● klug zaspal, Francka wiwáďí jako čerťice, že pro krmeňí musí sama Radčice JN – je velmi rozzlobená
PSJČ; SSJČ
Hb