čertovina f. (čertovina, čertov’ina, čertuvina)
1 cúz šibalství, čtveráctví, neplecha: ďáli sme čertovinu Držkov JN; tak si na to vimislil zas ňejakou čertovinu Paseky nad Jizerou SM; voňi ťe čertovini přejdou Lípa nad Orlicí RK; naďelal zm se čertovin Konice PV; aďz ďál čertovin, žadnim sem ňidz neřikala Cholina OL; tu čertovinu ynšy neušył jag on Hranice PR; už zas provédł nejakou čertovinu, že se skovává Kelečsko; tak ten vodňig im tam robił čertovinu Ostrava OV (Polanka nad Odrou); čertovina Kladsko, Boskovice BK; čertov’ina Valašsko; čertuvina Blanensko; ▲ čuchi, čuchi, čuchaťina, smrďí tadi ňáká čertovina Nemyslovice MB – říkadlo 2 expr. neposedné, neposlušné dítě: ti čertovino jedna, co já uš sem se s tebou napeklila! Kostelany nad Moravou UH
● kouká mu čertovina z vočí Slaný KL, ve vočíh mu to zlou čertovinou jen hralo Blata, čertovina m kóká z voči Vanovice BK, furt s ňim šije čertovina Kostelany nad Moravou UH – je nezbedný
PSJČ; SSJČ
Hb