čuna I f. (čuna, čuňa)
1 vepř; prasnice: to je jejich, ta čuna Mělnické Vtelno ME; čuna Dobruška RK, Vanovice BK, Senice na Hané OL 2 zool. morče domácí (Cavia aperea porcellus): čuna Valašsko 3 expr. ušpiněný, popř. nevhodně se chovající člověk: t seš čuna Knínice u Boskovic BK; to je čuna, načmochtá se chleba do kafé a pak to nesňi Vanovice BK; gdopag b to jedl ot takové čun Litovel OL (Víska); t čuňo jedna, gde ses tag válel, že seš tak špinavé? Přemyslovice PV; to je ale čuňa Hluk UH; gde se ženeš, čuňo rapatá! Rožnov pod Radhoštěm VS 4 expr. darebák: ti si čuňa kluk Blatnice pod Svatým Antonínkem HO 5 kaňka: v zešyťe naďełał čuňí Kelč VS 6 kart. karta žaludské eso: a navərch čunu! Loužnice JN; čuna Jilemnice SM 7 hra s dřevěnou kuličkou, kterou se hráč snaží dostat holí do důlku; dřevěná kulička pro tuto hru: čuna Opočno RK; ◘ pást čunu Dobruška RK – snažit se dostat v této hře kuličku holí do důlku
→  čunička f. (čuňička) dem. k 1: čuňičk, huši huš! Cholina OL (Loučka)  dem. čunka I v. t.
Kl

čuna II interj. (čuna, čona)
vyjadřuje volání na vepře: čuna Dobruška RK, Senice na Hané OL; čona čona stř. Morava
Kl