SNČJ
čunák m. (čunák, čuňák)
1 expr. umazaný, ušpiněný člověk: čuňák Rájec SU, Lhota u Vsetína VS 2 expr. člověk, který něco zašpinil; nevhodně se chovající člověk: ňákej čuňák na mňe do tmi wilil nedopitej zbitek píwa Radčice JN; t čunák, copaks to hďelal ve sekňic na zemi? Vanovice BK
→  čuňáček m. (čuňáček) expr. dem. k 1: ty sy taký malučký čuňáček Lhota u Vsetína VS
Kl