čunák m. (čunák, čuňák)
1 expr. umazaný, ušpiněný člověk: čuňák Rájec SU, Lhota u Vsetína VS 2 expr. člověk, který něco zašpinil; nevhodně se chovající člověk: ňákej čuňák na mňe do tmi wilil nedopitej zbitek píwa Radčice JN; t čunák, copaks to hďelal ve sekňic na zemi? Vanovice BK
→  čuňáček m. (čuňáček) expr. dem. k 1: ty sy taký malučký čuňáček Lhota u Vsetína VS
Kl

čuňák m. (čuňák, čoňák, čňák, čunák)
1 zvířecí čenich: čuňák Boskovicko, Vlkoš HO; čunák Valašsko 2 expr. obličej, popř. jeho část s nosem a ústy: dal m jedn po čňák Senice na Hané OL (Odrlice) 3 expr. polibek: koliks jí dál čuňákú? Brněnsko; dala mňe čoňáka Brněnsko 4 expr. drzý, hubatý člověk: čuňák má velkou čuňu Jemnice TR
SSJČ
Kl