SNČJ
čačaný adj. (čačaní, čačaný, čačany)
1 dět. pěkný, hezký: to je čačane Štítina OP; ty sy je čačana Ostrava OV (Hrabová); Anečka jo čačana Branice POLSKO; čačaná gargula Blatnička HO; čačaní Uherskohradišťsko; čačaný Valašsko, Starý Jičín NJ; čačany Ostrava OV (Hošťálkovice); ▲ kaj idz’ec’e? – Do starej čeče na čačane haba Hlučínsko – říkadlo 2 choulostivý, přecitlivělý: ňebuť taky čačany Frenštát pod Radhoštěm NJ
● gdo posłucho za sc’anu, usłyši o sebje čačanu Frýdek-Místek FM – něco nepěkného