čuček m. (čuček, čoček)
1 pletenec vlasů; drdol: pletli se čučki Klášterec nad Orlicí UO; vzadu si uďelá čuček a to je celá její frizura Žleby KH; čuček Sněžné ZR (Krátká) 2 úchytka, držadlo, ovládací páčka: zatáhl za čuček a dveře povolili Žleby KH; čuček u zásufki Kutná Hora KH 3 sklář. skleněný výstupek, pomocí kterého dojde ke slepení s jiným dílem výrobku: čuček Valašské Meziříčí VS 4 expr. malý člověk, zprav. dítě: takovej čuček umrňenej, a jak človjeka rozlobí Žleby KH; čoček Brno BM (Líšeň) 5 ▲ slovo s rytmickou funkcí: čuček, čuček, aby sy do rana ňeuček Slezsko – říkanka, při níž se děti před rozchodem po hře bouchají do zad
Ši