blacko n. (błacko, backo)
vm, slez bláto: błackem líčili zem f chałupje, młat a pec f sušírňi Luhačovicko; nebabři sa f tom błacku! Pozlovice ZL; nanosili plní gánek backa Velká nad Veličkou HO; tam je błacko ňeskaj Štítina OP; fčera padało, to v huličce budz’e modz błacka Baborów POLSKO; błacko Ostrožská Nová Ves UH (Chylice), Valašsko
● venku je błacka po ušy Vsetín VS (Horní Jasenka) – je hodně bláta
Ko