čurina f. (čurina, čuryna, čurína)
1 čes expr. ženské přirození: vona s tou svou čurinou naďelá Nové Město nad Metují NA; čurina Velký Bor KT, Husinec PT, Sněžné ZR (Krátké); čurína Havlíčkův Brod HB, Kardašova Řečice JH 2 posměšek: Maryno, čuryno! Frýdek-Místek FM 3 mor expr. legrace: takuvó čurino sem dlóhu nezažil Rájec-Jestřebí BK; s ňem zažijete velkó čurinu, jag má trochu špičku Bučovice VY; čurina Lipová PV, Čejkovice HO; čuryna Valašsko
● daj si do čurini Česká Třebová UO – poperou se
→ dem. čurinka v. t.
Kl