čouda m., f. (čouda, čuda, čúda)
1 zvíře tmavé barvy, zprav. býk, kráva: čouda Liberecko, Novopacko, Poděbradsko 2 expr. umazaný, neupravený člověk: to je čouda Dobrovice MB; ti čoudo! Jičín JC; čúda Mladá Vožice TA ║ jen čouda m. 3 řezn. kdo obsluhuje udírnu: čouda Plzeňsko 4 piv. topič v prostoru sloužícím k sušení sladu: čouda Českobudějovicko 5 expr. kovář: čuda Sedlčansko; čouda Benešovsko ║ jen čouda f. 6 ohníček na poli: ďeťi si ďelali čudu Sedlčany PB 7 expr. záletná žena, poběhlice: to je ňáká čúda Votice BN; čúda Mysletín PE
● choďíž jag na čudu Blatnička HO – špatně oblečený; to je na čudu Blatnička HO – zahanbující; pracuje na čudu Blatnice pod Svatým Antonínkem HO – špatně
PSJČ
Ko