červavý adj. (červaví, červavej, červavij, červavé)
1 čes, mor napadený červy: é, dit je to červaví! Úlibice JC; s ťim se nedá ňidz ďelat, to máte červaví hned z lesa Nečín PB (Žebrák); selát je červavij! Chodsko; dal mje červaví japko Stachy PT; houbi i japka sou f takovím roce červaví Sedlčany PB; japka sou letos moc červaví Mazelov CB; nejes to japko, je celi červavi Nové Syrovice TR; červavi zb Lipová PV (Hrochov); t čerňičk só jš červavi Konice PV; datel hledá f červavím dřevje červi Olomoucko; letoz je fšecko ovoce červavé Kelečsko; červaví dřevo Bílá Třemešná TU; červavej Lípa nad Orlicí RK; červavej vořech Sušice KT, Strunkovice nad Blanicí PT (Svojnice), Kostelany nad Moravou UH; červavé Litovel OL; červavé ovoce Blatnička HO; červaví Ždánice HO 2 (o zubu) zkažený: zup musel z hubi ven, bil červavej Havlíčkův Brod HB; červavej zup Brandýs nad Labem-Stará Boleslav PY, Pacov PE, Telč JI; červavé zp Prostějovičky PV 3 ◘ expr. zapomnětlivý: červavá hlava Lípa nad Orlicí RK
● hňije jak červavá sviňa Vlkoš HO – zanedbává povinnosti; padá-li sňíh do lisťí, bude zima červavá Náchodsko
PSJČ; SSJČ
Hb