dlabat I nedok. (dlabat, dłabat, dabat, dlabať, dłabať, dłabač)
1 zejm. vm vysekávat, hloubit dlátem nebo podobným nástrojem: ukázal staviteloj, jak uš umí řezat’ a dlabat’ Paseky nad Jizerou SM; tag dlóho dlabál, aš uďelál ďóru Slavkovsko-Bučovicko; chyťíł dłáto a začáł f té stolici dłabat Nedašov ZL; dłabáł dłátem Rožnov pod Radhoštěm VS; dlabat kládi již. Čechy – vor. provrtávat klády, aby se mohly svázat do voru; dlabat Lipová PV (Hrochov); dłabat Kostelany nad Moravou UH, Luhačovicko; dłabať Blatnička HO; dabat Mistřice UH; dłabať Valašsko, Kelečsko; dłabač Štítina OP, Studénka NJ 2 dlátem nebo podobným nástrojem zhotovovat: dlabal necički na ťesto a špalki na fčeli Lípa nad Orlicí RK; ten materijál drží levou rukou a pravou dlabe Rohozná SY 3 expr. slovně napadat; nedat pokoj: tag dlouho do ňej dlabala, aš to došlo k takovem koncum Vysoké nad Jizerou SM; t rchtore, do kostela choďiš, a do maťičk boži dlabeš Cholina OL; Franta do ňí furd dabe Mistřice UH; pořáď ho dłabáł, aby to pov’eďéł Zlínsko; dlabať Podkrkonoší 4 znepokojovat: dlabala mi velká starost Paseky PI; pořád ho to dlabalo, co se jim stalo, že na ňeho nemluvijó Slavkovsko-Bučovicko; dlabe ho to pořáť Senice na Hané OL; dlabat Ždánice HO 5 mor expr. žadonit: furd do mje dłabe gvuli temu stroju, tož nevim, čy mu ho mam púčyť Černotín PR; o túto policu mňe dicki dlabe, nedám ťi ju, sem povdala Kobylí BV; ti jelita tag mu voňeli, toš furd mňe o ňe dlabal Terezín HO 6 expr. rychle běžet: já sem za ňima mušel moc frišňe dlabat Paseky PI
● na to já dlab Lipová PV (Hrochov) – o to nestojím
PSJČ; SSJČ
Či

dlabat II nedok. (dlabat, dłabať, dłabač)
expr. rychle, hodně, s chutí jíst: co se vráťil domu, dlabe, nemúže se dojisť Loužnice JN; ti umíž dlabat Rakovník RA; já jen koukal, jak dlabali korotvički střílení motikou Kladno KL; ten dlabe Říčany PY; ty zaz dłabeš? Nedašov ZL; enom seďí doma a dłabe Lhota u Vsetína VS; dlabat Jasenná NA, Plasy PM, Sepekov PI; dłabať Valašsko; dłabač Studénka NJ
PSJČ; SSJČ
Či