SNČJ
dlábit I nedok. (dlábit, dłábit, dábit, dłábiť, dłáb’iť)
1 zejm. vm expr. mačkat, tisknout; škrtit: ať tu kočku nedlábí Mysletín PE; pez dlábí kočku Malé Hradisko PV; dlábíl ho pot krkem a vikřikovál, že ho musí zabit Slavkovsko-Bučovicko; co ju tag dlábíš? Nech ju na pokoju Ježov HO; uš ti kurata dłábíš? Velká nad Veličkou HO; nedłap to koťa, uškrabne ťa Blatnička HO; nedáp tak teho psa! Hluk UH; abi sa nebáł, tož ňe dłábíł ruku Kněžpole UH; dłáb’íł ňe ruku a nechťéł pusťit Luhačovicko; co dłáb’iš tu čep’icu f téj ruce? Valašské Klobouky ZL; co ňe tú ruku tag dłáb’íš? Valašská Polanka VS; zaséj dłáb’íš ty koťacka? Lhota u Vsetína VS; dlábit Břeclavsko; dábit Mistřice UH; dłabiť Frenštátsko 2 rozmačkávat: kačenám dłábíme aj erteple Huštěnovice UH 3 tlakem působit fyzickou bolest, tlačit: dłábija ňe nové boti Kněžpole UH; dábíja ňe boti Uherskohradišťsko 4 s obtížemi polykat: dlábit Ždánice HO 5 expr. objímat: Joza dłábíł Maňu ve vídanku Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; lidé jih viďeli v lesi, jag ju tam dłábíłl Kostelany nad Moravou UH; ťí dvá sa zaséj dłáb’íja Valašská Polanka VS; dłabiła ho kole krku Kelečsko 6 též neos. zejm. vm působit fyzickou nebo duševní bolest, trápit: ukradne-li ňegdo kvíteg z hrobu, zjeví sa mu v noci neboščíg a dábí ho tag dúho, až ho vráťí Uherskohradišťsko; dłáb’í ňa na prsách Liptál VS; mora dłáb’í luďi Valašsko; dłábí ho mora vých. Morava
● dłábíł čepicu Blatnička HO – zkroušeně prosil; šag budež brzo dábit čepicu pot pažú Mistřice UH – budeš zvát za kmotra ke křtu novorozeněte
→  dlábívat nedok. (dlábívat) nás. k 1: ďecka dłábívajú koťata Jankovice KM
PSJČ
Či