SNČJ
dlábit (se) nedok. (dlábit (se), dłáb’iť sa, dábit sa)
mor expr. hltavě jíst nebo pít, cpát se: on t šedó zatrápeňe dlábil Prostějovsko; co se dlábíš, dť se za chvil nehneseš Malé Hradisko PV; kolikáté koláč už dlábíš? Slavkovsko-Bučovicko; že ťa neňi haňba, tak sa dłáb’iť Nedašov ZL; dlábit Čejkovice HO; dábit sa Hluk UH
Či