čoubě n. (čoubje)
1 expr. mládě psa, štěně, zprav. fena: nechťel biste jenno čoubje? Držkov JN; máme čoubat pjet Bozkov SM; čoubje Karlovice SM (Svatoňovice), Záhoří SM, Českobudějovicko 2 expr. samice psa, fena: čoubje Karlovice SM (Svatoňovice) 3 expr. dívka, zprav. hubatá: to je čoubje! Záhoří SM; nech jí rači, nebo se vod ňí ešťe dovíš, jakej si, diť je to hotoví čoubje Višňová PB
St