čoromor m. (čoromor), čoromoro n. (čoromoro, čóromóro, čaromoro)
expr. pozdvižení, rozruch: jen vitáhnu pati z baráku, uš je tam čóromóro Loužnice JN; nepředwáďej se, že umíš jeť i brzďiť na tomle kole, namláťíš se ch pangejťe, to bude čoromoro! Radčice JN; jakésy čaromoro u ňih było Liptál VS; čoromoro Doudlebsko, Zábřežsko; čóromóro Doudlebsko; čoromor Doudlebsko
St