SNČJ
čechel II m. (čechel)
1 rákosí: čechel Česká Třebová UO 2 něco zcuchaného: z došku je čechel Přívrat UO 3 expr. pramen vlasů: jeden čechel má modrej, to je ďiná moda neska Držkov JN
→  čechlík II m. (čechlik) dem. k 3: ten čechlik nat čelem ťi přistřihnu Radčice JN
Go