SNČJ
čpět nedok. (čpjet, čpjeť, čp’et), čpít nedok. (čpít)
1 páchnout, být cítit, zprav. štiplavě, dráždivě: čpjelo to vohňem Lípa nad Orlicí RK; kozel ví, co to tám tak čpílo Pec DO; pjivo v hospoďe čpílo Chodsko; tadi ňeco čpí Lužany PM (Zelené); tam ležało na dva prsty prachu, až do nosa čp’eł Zádveřice-Raková ZL (Zádveřice); čpjet Boskovice BK, Prostějov PV 2 způsobovat palčivou bolest, štípat: jak ten kouř čpí do voči Úlibice JC
PSJČ; SSJČ
St