čouhat nedok. (čouhat, čóhat, čúhat, čouhať, čúhať, čoubat)
1 čes, mor vyčnívat, trčet: čkej minuť, ať ťi sukňi powitáhnu, čouhá ťi zádu kousek spoňňički Radčice JN; nelibí se mňe, protože mu přeňňí zubi čouhaj ven jak králikoj Vysoké nad Jizerou SM; náštlapek čouhá z boti Dobruška RK; čoubaj s toho rezaví řebiki Vinary CR; ten kúl čouhal dvje píťe ze zemje Velký Bor KT; starostovi při tej paráďe čouhala sláma s tich jeho kleňákú Paseky PI; čouhá ťi košile s kalhot Zlatá Koruna CK (Plešovice); čóhajó hí gaťe Blanensko; pane učitél, čóhá vám šňúrka od gaťí Křižanovice VY; čóhá ji kos spoďňičke Litovel OL; čúhá ťi košela z gaťí Vnorovy HO; fajka mu čúhała z bočňice Blatnička HO; čúhá ťi šnúrka s košule Vsetínsko; čouhať Karlovice SM (Svatoňovice); čouhat Hrušová UO, Křivoklát RA, Štěkeň ST; čóhat Boskovicko; čúhat Uherskohradišťsko 2 expr. nečinně prodlévat, zdržovat se: dibis tu zbuhdarma nečouhal, nemušelo to bejt Blata; enom čúhá v hospoďe, aňi k pokludu sa nebere Blatnička HO; je í tam pusto s tema ďeckama čúhat Mistřice UH; gdez dotáť čouháł? Kostelany nad Moravou UH 3 čes, mor expr. zvědavě, upřeně, vyjeveně, netečně, hloupě se dívat, zevlovat: ďeťi čouhali, jak to ďelá Lípa nad Orlicí RK; porát čoubá přes plot, že uviďí nejestu Vysoké Mýto UO; čouhal na ňí Dobrovice MB; čouhá do vokna Pacov PE; začal čouhat, gde se co šustne Havlíčkův Brod HB; liďi čouhaji z oken na zahratka, jako dibi jakťeživi neviďeli svarbu Zlatá Koruna CK (Plešovice); čouhá tadi Soběslav TA; lďi čóhal dneská h kostela na svarb Vanovice BK; zétra pudem čóhat, dostanem cgrovi Malé Hradisko PV; ňidz neďelá, enom čóhá s okna a pomlóvá Rašovice VY; čóhal za rohem do tme Litovel OL; su unavená, čúhala sem na to kino dlúho do noci Čejkovice HO; co já potřebuju, abi ledajaká neplecha mňe čúhala do oken Kyjov HO; ná, co stójíž a čouháš? Nemáš co ďełat? Kostelany nad Moravou UH; čouhat Jasenná NA, Žimutice CB (Pořežany), Sněžné ZR (Krátká); čóhat Ždánice HO; čúhat Ostrožská Nová Ves UH (Chylice); čúhať Vsetínsko 4 vých. čes, mor číhat: hajnej uš na ňe čouhal Chrast CR; kučka čóhá na meš Žďár BK; čóhá skované v jeteliňe, abi mu jeleň neutekl Heršpice VY; neščesťí čúhá na človjeka fšadi Sobůlky HO; čouhat Polná JI, Cikháj ZR; čúhat Vlkoš HO, Věteřov HO 5 při předení brát do prstů nadměrné množství lnu z kužele: diž bral mnoho do šťipku, tak mu říkali: Nečouhej Benecko SM (Horní Štěpanice)
● čóhá jag vúl na noví vrata stř. Morava, mňe dicki bere čert, že čóhá jako žaba s prachu Hodějice VY, čóhá jag žaba s prachu stř. Morava – hloupě; čóhá jak sisel z ďíri stř. Morava, čúhá jak sise z ďúri Mistřice UH, čúhá jak sise z dref Uherskohradišťsko – všetečně; upraf se, čouhá ťe neďele přej sobotu Volduchy RO – spodní sukně zpod svrchní; sláma mu čouhá z bot Roprachtice SM, čouhá mu sláma z bot Hrušová UO, čóhá mo sláma ze škarbalu Prostějov PV, čóhá mo sláma z botu stř. Morava, čúhá mu sáma z botú Mistřice UH – nemá společenské chování; čúhá mu oprátka z gaťí Mistřice UH – o hloupém člověku; gdo za dveřima čúhá, sám o sobje čújá Mistřice UH, gdo pod okni čúhá, ten o sobje čúvá Uherskohradišťsko – příliš zvědavý člověk vytrestá sám sebe
PSJČ; SSJČ; ČJA 1, 44 (nahlížet)
St