dlažba f. (dlažba, dłažba, dažba)
1 povrchový kryt cest nebo prostranství, dláždění: pag bili třeba betonoví dlažbi, to sou takoví ti bježní do zahrat Rohozná SY; cihelná dlažba Bílá Třemešná TU; dažba Jablunkov 2 dlážděná cesta: dlažba Nečín PB (Žebrák) 3 podlaha a z kamenných, betonových nebo cihlových dlaždic v domě nebo před ním: ďáli se s toho f chodbáh dlažbi nebo schoďišče Rohozná SY; f tom sklepje na dlažbje to stuďí Písek PI (Semice); tož m máme povoleňi prohližed dlažb Cholina OL; to było f sobotu, umývała Fraňa dłažbu Nedašov ZL; dlažba Boskovicko, Kostelany nad Moravou UH b ze slabších povalů: vibírad dlažbu Roztoky PZ; dlažba Přeštice PM c z dřevěných trámků ve stáji nebo chlévě; trámky z této podlahy: dlažba je taki ve chlívje pod dobitkem Plzeň PM; dlažba Chodsko, Plzeňsko, Blanensko 4 dlažební kostky: dlažba Nečín PB (Žebrák) 5 čes dřevo na podlahu: vibírám dlažbu a z bídou ji dostanu, huš je to tu přerostlí Chodsko; dlažba Vysoké nad Jizerou SM, Výprachtice UO, Dačice JH 6 stavební dříví, zejm. slabší kmínky stromů: tesař kúpjil dlažbu Chodsko 7 větší plochý kámen: dlažba Bílá Třemešná TU
● ženatího přece nemúžou jen tag vihoďit na dlažbu Kladno KL – propustit z práce
PSJČ; SSJČ; ČJA 2, 121 (větší plochý kámen); ČJA 3, 24 (dřevěný trámek v podlaze stání)
Či