bordel m. (bordel)
1 cúz expr. nepořádek: ešťe že uš ten koš s kúzlatama je ze senňice prič! Toho bordelu po ňich po cimře, abih zrona šechno womila! Radčice JN; voňi tam ťi kocouři lítali, takovej bordel ďelali Podkrkonoší; napřet musim ukliďit tadi ten bordel Vranov BN (Bezděkov); vi tadi máte pjeknej bordel f tej sedňici Paseky PI; má f tom bordel Jihlava JI (Henčov); ten bordel si po sobje msiš kliďit, jinak s nama ňikam nepojedeš Zábřežsko; tož uklúzaj, máš tu p’ekný bordel Lhota u Vsetína VS; zrup śe tu pořudek, furt f tak’im bordelu Třinec FM 2 expr. neuspořádané pracovní poměry: to neňí fabrika, to je bordel Soběslav TA 3 nevěstinec: dš to odjagžva na Kňince bl bordel Litovelsko; praví sa o ňem, že choďí desy po bordeloch Liptál VS; pravi, že idźe do bordelu za babam’i Třinec FM; bordel Jablunkov FM
● bordel jako f tanku Raná CR, mají tam bordel na kolečkách Kostelec nad Vltavou (Sobědraž) PI – velký nepořádek
PSJČ; SSJČ
Ši