čama f. (čama)
1 expr. obličej, popř. jeho část s nosem a ústy: čam ťe rostrhn Boskovicko; dám ťe po čamňe Jevíčko SY; dostaneš po čamje, jag nebudeš ťicho Kelečsko; čama Vanovice BK 2 ◘ druh houby, patrně bot. pstřeň dubový (Fistulina hepatica): krafská čama Vanovice BK
● ten má čam nevpařenó Jevíčko SY – je drzý, hubatý
Kn