SNČJ
beťár m. (beťár, beďár, beďar, bedžar, bedz’ar)
1 tlustý, neohrabaný tvor, zprav. člověk: enom bude zavazet, beťár tłustí Uherskohradišťsko; ten kralik, to je bedžar Štítina OP; ten bedžar vam može pomoc, ma šyły za dva Opavsko; to je beďar! Frenštátsko; beďár Přeštice PM, Budeč JH; bedz’ar Ostrava OV (Hrabová) 2 umíněnec, hlupák: tak s ňím mlufte, s beďárem Zlatá Koruna CK (Plešovice); beďár Jičín JC; beťár Blatnice pod Svatým Antonínkem HO 3 dareba, rošťák, šibal: beďar Valašsko; beťár Valašsko 4 býk: beďár Zlosyň ME
→  beďárek m. (beďárek) dem.
● bila tlousťounká jag beďárek Hrachoviště JH– velmi tlustá
SSJČ
Hb