SNČJ
česáč m. (česáč)
1 kdo trhá, sklízí plody: idú česáčé na chmel Blatnička HO; česáč Jičín JC, Vysoké Mýto UO; dobrej česáč Louny LN 2 text. pracovník obsluhující česací stroj: česáč Čechy
PSJČ; SSJČ
Hb