čamčat nedok. (čamčat), čamčet nedok. (čamčet), čamčit nedok. (čamčit, čamčt)
1 expr. zbytečně, hloupě mluvit, žvanit: čamčat Zábřeh SU; čamčit Leština SU; čamčet Litovelsko 2 expr. nezpůsobně jíst; mlaskat při jídle: tobje to zas nechtná, že ten vobjet tak čamčiš? Zábřeh SU; je to potřeba, tak škareďe čamčet? Litovelsko; čamčet Bohuslavice SU 3 rozmělňovat, žvýkat: čamčt Zábřežsko; čamčet Rájec SU 4 naříkat velkou bolestí: čamčet Náklo OL 5 expr. žadonit, škemrat: čamčet Litovelsko 6 vydávat mlaskavý zvuk: voda v boťe čamči Zábřežsko; raci čamčijó Zábřežsko
Kn