blafka m., f. (blafka)
1 část. čes expr. kdo planě, zbytečně mluví: nedej na ňej, víš, že je to blafka Vysoké Mýto UO 2 expr. vychytralý člověk: blafka Červený Kostelec NA (Lhota za Červeným Kostelcem)
PSJČ; SSJČ
Ko