čeleď f. (čeleď, čelaď, čeladz’, čeladź, čeladž)
cúz osoby zaměstnané v zemědělství za mzdu, stravu a byt, čeládka: tadi we si nejsou welkí hospodáři, na šecko stačej sami a čeleť nepotřebujou Radčice JN; čeleť mívala dříf víc práce Hamry CR; čeleť Ostrožská Nová Ves UH; naša čeleť Morava; čelať Příbor NJ; čelac’ Ostrava OV (Hrabová); čelač Dolní Lomná FM; čelać Nýdek FM
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 5 (čeleď)
Go