blafník m. (blafňík, blafňik)
část. čes expr. stará mince v hodnotě jednoho zlatého: nákij ten blafňík f kabze tekí máme Chodsko; to dij sme šli do Oubrechce na pout, tak Franta si řek sedlákovi vo blafňík Paseky PI; blafňik Jičín JC, Zlosyň ME
SSJČ
Ko