SNČJ
blafoun m. (blafoun)
1 expr. žvanil, mluvka: nevjeř mu, to je takovej blafoun Líbeznice PY; gdopag bi ho, blafouna, poslouchal Nemyslovice MB; blafoun Nový Bydžov HK, Nezvěstice PM 2 expr. štěkavý pes: ten náž blafoun zase celou nodz blafal Nemyslovice MB
Ko