čestný adj. (čestní, čestnej, čestnij, čestné, čestný, čestny, česnej)
1 čes, mor mající osobní čest, dbalý osobní cti, počestný: čestnej človjek Roudnice nad Labem LT, Hostivice PZ; čestnij Chodsko; čestnej Dolní Třebonín CK, Telč JI, Kostelany nad Moravou UH; čestné človjek Suchý BK; čestní chłap Blatnička HO; čestní Mistřice UH; čestný Valašsko; čestny Studénka NJ 2 zaručený osobní ctí: česní slovo! Ať se s toho místa nehnu Jestřabí v Krkonoších SM; von dal čestní slovo Kladno KL; čestna pravda Hluchov PV 3 určený k poctě, na počest; udělený za zásluhy: u fchodu do kostela, na takovim čestnim mísťe je tam pořbili Dolní Kalná TU; sokoli ďále čestnó stráš Litovelsko
● tak ale čestnou ruku! Úlibice JC – slib rukoudáním; čestnej jako žit Lípa nad Orlicí RK, čestnej jako cikán Lípa nad Orlicí RK – nečestný
→  čestně adv. (čestňe) k 1: tade je pjekná možnosť čestňe veďelat Brno BM (Bystrc); čestňe Sobotka JC
PSJČ; SSJČ
Hb