SNČJ
čelesno n. (čelesno, čelesnu, čelusno)
zejm. mor otvor do pece, zprav. chlebové; dymník, sopouch: čelesno bio tak široké, že jím aj jeden prelézé Javorník HO; čelesno Lípa nad Orlicí RK, Prostějov PV, Vlkoš HO; čelesna Chlumec nad Cidlinou HK; čelesnu Deblín BO, Žďár BK; čelusno záp. Morava, Vnorovy HO
PSJČ; SSJČ
Go