čupr adj. (čupr, čupər, čpr)
cúz hezký; čiperný: nechťela sem uwjeřiť swem wočim, jaká se s toho ďúčete wiklubala čupr holka! Radčice JN; liďi si dávali kus starího kabátu nebo jiní látki a von jim uďál náramňe čupər čepici s kšiltem, šesťi až vosumitálovou Jilemnice SM; vona to je čupr žencká Kladno KL; to sou tu pane jiní čupr holki a brali bi, jen dibis chťel Doudlebsko; copak Andula, to je čupr holka! Chýnov TA; to je pane čupr ženská Vanovice BK; to je čupr ďefče, radosť se na ňu poďívat Slavkov u Brna VY; Jakb má čupr koňe Hluchov PV; mi zme čupr banda Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; majú čupr cérku Pozlovice ZL; ale to je čupr ďefče Kelč VS; naši stařenka, dyž mjeli osumdesat, byli ešče čupr Frenštát pod Radhoštěm NJ; čpr Lipová PV; čupr chapec, čupr ďefčica Mistřice UH; ▲ já sem čupr pancká, já mám ráda Francka, já Pepika nechci, von je dlužen šefci Nemyslovice MB – část písně
PSJČ; SSJČ
Kl