čvaňhat nedok. (čvaňhat, čvaňhať)
1 zejm. čes expr. zbytečně, hloupě mluvit, žvanit: nečvaňhej! Jičín JC, Chýnov TA; to vona zas tam ňegde bude čvaňhat na rohu štiri neďele Kladno KL; čvaňhal celí púldne Nemyslovice MB; ti ženskí tam čvaňhali Líbeznice PY; Kopřiva zas na schúzi čvaňhal Mýto RO; ten chce furt jen čvaňhat Paseky PI; čvaňhat Hrobce LT, Žimutice CB (Krakovčice), Určice PV 2 expr. mluvit, povídat si: čvaňhať Karlovice SM (Svatoňovice) 3 expr. říkat nepravdu, lhát: čvaňhat Malíkovice KL 4 expr. řezat nebo sekat tupým nástrojem: čvaňhat Nová Ves u Chotěboře HB
PSJČ; SSJČ
Př