dělnice I f. (ďelňice, ďelňica, dželňica)
1 přechýl. k dělník 1: diš to šlo s fabriki, to ste nevjeďela, kerá je ďelňice a kerá úředňice, fšecko vistrojení Semily SM (Bítouchov); v Beďihošč ďelňice nechťel sedad do třeťi třid, že pré pojedó v drhé Prostějovsko; ďelňica Tišnovsko, Kelečsko; ďelňice Boskovicko 2 přechýl. k dělník 2: ďelňica Uherskohradišťsko 3 neplodná včelí samička vykonávající činnosti nezbytné pro přežití včelstva: jenom ďelňice má žihadlo Rohozná SY; ďelňica je furt f pohibu jag mravenec Vyškovsko; ◘ fčeła dželňica Opavsko, Studénka NJ
PSJČ; SSJČ
Km