dělo n. (ďelo, ďeło)
1 palná zbraň velké ráže, střílející do značné dálky: diž bilo polenne, tak taji ňegde stříleli z ďela a fšechni zvoni zvoňili Železný Brod JN (Jirkov); máme dobri ďela a trefovad m kanoniři mime Prostějovsko; to dcki veteráňi bóchajó z ďela Loučka OL; aš tam našy dostali ďeła, toš se pofstalcy rozuťíkali Horní Těšice PR; słyšeli zme střejlaď z ďeł na Zbrašovje Kelečsko; fšecky zvony zrekvirovali na dz’eła Ostrava OV (Polanka nad Odrou); ďelo Tišnovsko, Blatnička HO, Kostelany nad Moravou UH 2 dětská hračka napodobující palnou zbraň: praki a prakoví ďela nebo ti karbitoví, na karbit Dolní Kalná TU 3 ◘ zařízení k hašení požárů, lafetová proudnice: dnes mslim majó pořádni ruski auto s cisternó a snať aji z vodňim ďelem Suchý BK
● diť ti seš taki jag ďelo Telč JI – tlustý; přitáh z hospodi jag ďelo Loužnice JN – velmi opilý; spúsob’í ránu jak spravedlivé ďeło Zádveřice-Raková ZL (Zádveřice) – silnou ránu, ran bl jag z ďela Suchý BK – silné rány; pod dochnou cosi houkło, tag jag bi z małého ďeła střelił Nedakonice UH – ozval se hlasitý pšouk
PSJČ; SSJČ; SPJČ
Km

dílo n. (ďílo, ďilo, ďíło, ďiło, ďelo, ďeło, ďeo)
1 čes, mor výsledek pracovní činnosti, výtvor, výrobek: ale sou to skutečňe umňeleckí ďíla na ťeh hrobech ňekterejch Zásada JN; hotoví ďílo podepsal tesař na záklopje Podkrkonoší; přišel stavitel, to ďílo vokouk Stehelčeves KL; nese tam ďílo Lažiště PT; to huld bil švec, ten umjel uďelad ďílo, takoví boti neco vidrželi Dolní Třebonín CK; dž je ďilo hotovi, toš sem ho donesl Hluchov PV; šak cosi na ňem biło aj ďedáčkovo ďíło Brumov-Bylnice ZL; gdybych fšecko ďełáł sám, uplétł bych tag dva okřýny a to by było ďíło velice nesporé Březová ZL; votfláknutí ďílo Jičín JC; nepodaření ďílo Roztoky PZ 2 čes, mor zaměstnání, činnost, práce: takle je to špatní ďílo, tejdeň ďelať, pak tři neďele stáť Jestřabí v Krkonoších SM; mňej se g ďílu! Zlonice KL; zejtra se dáme do ďíla Ledeč nad Sázavou HB; míla ruce vot práci vobrácení a nebilo s ňí na ďílo ňic Díly DO; máme levní ďílo, nám stačí na šichtu jen pinglíčeg vrtákú Příbram PB; ďelal po naših Blatech sví ďílo a šiďil liďi Blata; msim do ďila, šag je to pjekná práca Hluchov PV; vipili si na guráž a dali sa do ďíła Brumov-Bylnice ZL; ◘ človjek vod ďíla Chodsko – pilný; ▲ já ženu do ďíla nepoženu Chodsko – část písně; na mlaťe tepeme, bijeme, pereme, bila-li robota, bude i sobota a po ňí neďele, to bude vesele, to bude po ďíle votpočinek Chuchelna SM 3 plt. sklizeň, žně: nejčko, v ďela, se de na žita a za pár dňí uš tadi budou jaře Paseky PI; přebjeh rok a bilo tu leto, pšeňiční ďela Bošilec CB; to bilo just v žitní ďela Ratibořské Hory TA (Vřesce); přichoďíł konec června a tož nastali hrubé ďeła Brumov-Bylnice ZL; tag ím fšeckim tich pár tídňú do seníh ďeł utékło Brumov-Bylnice ZL 4 tkalc. tkalcovský výrobek, zprav. plátno: tak kam s ťím uzlem? – Ale, du do Vərchlábe z ďílem Jestřabí v Krkonoších SM; naronal na krúsňe hotoví ďílo, zal krúsňe na záda a šel k faktoroj Benecko SM; vosumipodnúškoví ďílo se kalcovalo na vosum podnúžek Pecka JC; von si kalcoval, choďil z ďílem k lifruňku Vrchlabí TU; kadlec vodved ďílo Sušice KT; ďílo Roztoky PZ, Žinkovy PM, Svojanov SY (Starý Svojanov); kadlcké ďíło Blatnička HO; vodváďaní ďíło Uherský Ostroh UH; ◘ to je lické ďíło Kelečsko – vyráběné na zakázku; králoskí ďílo Kladsko – silné plátno vyráběné pro armádu 5 text. materiál k předení nebo to, co je upředeno: máma pude do Oťevjeka, hdež mjela obříkaní ďílo Borovany CB (Dvorec); hdibi ťisídz loket tenčice tkal z jejího ďíla, aňi jedna ňit se mu nepřetrhne Borovany CB (Dvorec) 6 piv. voda smíchaná se sladem: ďílo Černá Hora BK 7 mlyn. dávka pohanky pro jedno zpracování ve mlýně: ďelo Novojičínsko 8 včel. plásty z vosku vystavěné včelstvem: met viberu, ďílo jim tam zaz dám Jestřabí v Krkonoších SM; f panenckím ďíle se líhnou fčeli Lázně Bělohrad JC; to starí ďílo múže nést rúzní nemoci Rohozná SY; f kláťe je ďílo uš plní medu Slavkovsko-Bučovicko; fčelí ďíło Blatnička HO; ďíło Valašsko; ◘ dužyté ďeło, krajité ďeło nebo kútné ďeło Zlínsko – druhy plástů v špalkovém úle 9 horn. důlní prostory: dal mňe na jiní ďílo Libušín KL; mi sme ďelali vedle sebe na ďíle Libušín KL; ňikam mňe nechťejí dát na ďílo, protože sem slabej Kladno KL (Rozdělov); jeden dicki čeká a dopraví dříví do ďíla Kladno KL; v jednom rubacím ďíle pod zemí nestačila pumpa votčerpávad vodu Kladno KL
● bil žízňivej jag zem f pšeňiční ďela Blata – velmi žíznivý; jen vokolo čubrňí, ale ruku g ďílu abi přiložil, to né Vysoké nad Jizerou SM – nezapojuje se do práce; ďelala ďílo, hrozňe viváďela Písek PI (Semice), diš se to dovjeďela, ta ďelala ďílo Jindřichův Hradec JH, diš staré humřel, ta mladá ďelala ďilo! Nové Syrovice TR – bědovala, naříkala; taťig bure ďelad ďílo, haš se tuto dozví Chodsko – bude se zlobit, vztekat; ten ďelal ďílo, diš se to doveďel Řenče PM (Libákovice) – zlobil se, vztekal se; co ďeláte takoví ďílo, že nesliším vlastňího slova? Slavkovsko-Bučovicko, te ďecka ďelale ďilo, jag hučitel vodešel! Nové Syrovice TR – rámus, hluk; hováďí před dešťem ďelali ďílo Chodsko – velmi štípali; to ďelaji liďi ďilo s chlebama, já pečo furd hu jednoho pekařa a sem spokojená Nové Syrovice TR – okolky, průtahy; to vám bilo ďílo! Chodsko – pohroma, neštěstí; tadi se línej ďíla nedotře Přeštice PM – o velkém pracovním spěchu a shonu; tomu roste ďílo pod rukama Soběslav TA – pracuje rychle; ledabilo – špatni ďilo Lípa nad Orlicí RK – o nepořádné, nedbalé práci; vesele do toho a púl ďíla hotovo Červený Kostelec NA (Lhota za Červeným Kostelcem) – práce, kterou začínáme s chutí, rychle postupuje; komu ďílo v hojnosťi, tomu boží milosťi Doudlebsko – kdo nelituje námahy, dočká se úspěchu; z Bohem začňi každí ďílo, podaří se ťi až mjílo Dolní Třebonín CK, z Bohem počňi každe ďiło, podaři se ťi až miło Frenštátsko – než začneš pracovat, pomodli se; jak k jídlu, tag g ďílu Jestřabí v Krkonoších SM, jakej k jídlu, takovej g ďílu Velký Bor KT – jak moc jí, tak moc pracuje; čas k jídlu, čaz g ďílu Přední Lhota PA, taťíčeg na ňe, že čaz g ďílu, čaz g jídlu a pořádeg mosí bit Brumov-Bylnice ZL – práce i odpočinek mají svůj čas; hrómski ďilo, to sem to zas jednou vivet! Bohdalov ZR, neščápení ďelo Horní Studénky SU, sakulajcké ďeło Blatnička HO, sakulenske ďiło, jag byzmy to uďełali? Frenštát pod Radhoštěm NJ, secsakramenckí ďílo! Jestřabí v Krkonoších SM, stakvalenski ďelo Vyškov VY, ale zatraceni ďelo, to mám dnes sml! Přemyslovice PV, zatracepení ďeło Kyjovsko, zatrackani ďelo jedno, mám s teho slnka žizeň Hluchov PV, ha zatrápení ďílo, kraulík uš mi vzel třeťího holuba Chodsko, spropadení ďelo, to nám ešče scházelo! Slavkovsko-Bučovicko, spropadené ďeo! Mistřice UH, propadené ďeło Kelečsko – zaklení
PSJČ; SSJČ
Km